LETECKÝ MAGAZÍN JAKO MATURITNÍ PROJEKT

Na konci třeťáku jsme si každý měli vybrat téma maturitního projektu. Já si vybrala to, které mě nejvíce baví a zajímá a to je létání. Večer jsme si tedy doma sedly s mamkou a začaly debatovat nad tím, v jaké podobě by projekt mohl být. Skripta nemělo cenu psát. Je jich napsána již spousta a nic nového v aerodynamice či meteorologie se vymyslet nedá. Chtěla jsem napsat, že jsem to tedy pojala ve stylu Carrie Bradshaw, ale přece jen jsme průmyslovka a většina lidí z této školy nejspíše netráví večery u Sexu ve městě (seriál), že? Pro ty, které opravdu takto večery netráví, tak budu psát články. Kromě Presíku budu také články přispívat na mnou založený internetový blog, jehož adresu sem dám až v příštím článku, kdy bude již dokončen.
S panem ředitelem jsme se domluvili, že do Presíku přispěji čtyřmi články. Dnes jen takový krátký úvod a v dalších se pokaždé zaměřím na jeden styl létání. Začnu amo. Budu pokračovat tím, čemu se pro změnu věnovali moji rodiče a to létání na motorovýcmým oblíbeným a to plachtěním, pár let jsem sama tento sport provozovala, tak se to snad bude psát sh rogalech a jako poslední paragliding, který mi byl vždy sympatický, když nám s těmito padáky létali nad chatou.
Na psaní článků se poměrně těším, i přesto, že je to povinnost do školy a doufám, že to bude bavit také některé z Vás.

Vtípek na konec
Nejkurióznější rozhovory mezi dispečery a piloty

:)

Věž ironicky k pilotovi, který právě obzvlášť tvrdě přistál: "Nojo, přistání nemusí být žádný tajemství, pasažéři můžou klidně vědět, že už jsou dole.
Pilot: "To nevadí, oni stejně vždycky tleskaj"!

Věž: "Vaše výška a pozice?"
Pilot: "Měřím 180 a sedím vepředu vlevo".